Jan Čulík hodně přestřelil

30. května 2015 v 8:31 | Honza |  Postřehy
Na začátku února jsem zde uveřejnil článek "Norský vzor ... ani na svetr ne!" a před několika dny jsem zde informoval o protestu proti praktikám norské (a)sociální služby (proběhne dnes). Právě tento protest mne donutil se opět podívat na článek Jana Čulíka, který byl zveřejněn na Britských listech na konci ledna. Protože si myslím, že je stále aktuální hovořit o tom, jak nepochopitelně o aspektech juvenilní justice informují naše média (ač v případě Britských listů jde o médium nezávislé - i když toto označení poslední dobou tak nějak neplatí).


Pocit "národního ohrožení"

Prý to u mnoha lidí vyvolává pocit "národního ohrožení". Když norská (a)sociální služba zabavuje děti. V tomto případě děti paní Michalákové.

Pan Čulík si nějak nechce uvědomit, že děti paní Michalákové mají české občanství a všechna obvinění, proti ní vznesená, byla označena jako neopodstatněná. To, že je, jak sama uvedla, několikrát plácla přes zadek, může někdo považovat za bití. Ale rozhodně se nejedná o týrání.

Není to tak nějaký pocit "národního ohrožení", ale spíše nekorektní a zcela asociální přístup norských úřadů, který rozhořčení vyvolává. S rodinou a dětmi byly násilně přetrhány všechny svazky a děti jsou převychovávány a je jim odpíráno používat mateřský jazyk.

Není to tedy pocit "národního ohrožení", ale spíše vědomí, že se děje něco velmi nepřípustného. Něco, co není možné tolerovat.


Majetek

Pan Čulík píše, že děti nejsou majetkem rodičů a že existují zákonná ustanovení, která jejich práva hájí. Čímž vlastně říká, že dítě je vlastně majetkem státu.

Dítě není ničí majetek. Jako majetek můžeme považovat věc. Dítě je primárně součástí suverénního celku, kterému se říká rodina. Stát si na dítě nemá právo vytvářet jakoukoliv agendou nárok. Stát (případně jeho úřady) tu mají být proto, aby pomohl případně řešit problémy. Biologická práva rodiny by měla být nadřazena zájmům státu. Rodina je totiž základem společnosti.

Od úvah, že dítě je majetkem státu, není daleko k úvaze, že vlastně všichni lidé jsou majetkem státu a stát s nimi může dělat, co se mu zamane. A pak bychom se mohli ptát, zda jsme vlastně svobodné bytosti.


To je zákon

Podle pana Čulíka jsou zákony svaté. I když můžou být ve své podstatě špatné a jejich prosazováním nám může být ubližováno.

Ano, respekt před zákonem je neoddiskutovatelná. Ale budeme slepě poslouchat zákony, které nám budou nařizovat vzdát se osobních práv a svobod?

Jistě pan Čulík říká to, co se mu hodí. Protože když je potřeba, pak je zákon v pořádku. A když je potřeba říci opak, tak řekne opak. Zákony na ochranu dětí jsou v pořádku. Jelikož existují rizika, že budou děti týrány. Jenže jak se máme postavit k výkladu zákona, když zvolené prostředky ochrany dítěte jsou neadekvátní a v rozporu s právy rodiny?


"Zástupný" problém

Je dnes běžným jevem, že se hledá, co se za problémem skrývá. Nebo co řešená záležitost má maskovat. A pan Čulík se domnívá, že toto má zakrýt jiná svinstva.

Ne pane Čulíku. Je to jedno z těch svinstev. Které vystrkuje drápky už i u nás.


Boj

Paní Michaláková by dle pana Čulíka měla bojovat za své děti primárně u norských soudů a případně i u Evropského soudu pro lidská práva.

Ona o ně bojuje, pane Čulíku. Nicméně má právo se o pomoc obrátit i na Českou republiku, jejíž občany norský úřad zadržuje.

Jen proto, že celou věc řeší a medializuje, byla potrestána. Norsko jí znemožňuje kontakt s dětmi a odmítá jejich vrácení.

Je dobré připomenout, že v takovéto situaci není jen paní Michaláková. Těchto případů jsou ročně tisíce (ročně se Barnevernet zajímá o cca 40 000 dětí a 9 000 - 12 000 jich odebere). Nejčastěji to jsou pak děti přistěhovalců a cizinců, kteří v Norsku i delší dobu žijí. Je dobré se ptát na důvody. Zcela jistě to ve všech případech nebude z důvodu oprávněných obav či dokázaného týrání.


Norsku, pane Čulíku, není potřeba vyhlašovat válku. Je však potřeba vyhlásit válku těmto praktikám, které si v mnohém nezadají s praktikami převýchovy v nacistickém Německu.
 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Jan Jan | E-mail | 30. května 2015 v 13:51 | Reagovat

Čulík je Český novinář a to hovoří za vše.

2 Hlemyzd Hlemyzd | 31. května 2015 v 12:31 | Reagovat

V případě paní Michálkové a jejích dětí se vážně obávám, že není jiný způsob jak kluky dostat zpátky, než únos.
Vláda by měla poslat natvrdo dva agenty v civilu co by je od tam dostali a pak tvrdit, že o ničem nevíme.
Než se to vyřeší soudně tak děti dospějou.

3 Honza Honza | Web | 31. května 2015 v 12:43 | Reagovat

[2]: Vláda se na to vyprdne. Budou jen blbě kecat.

V Polsku působí elitní soukromý detektiv Krzystof Rutkowski, který se specializuje na únosy dětí, které norská sociálka neoprávněně zadržuje.

4 Hlemyzd Hlemyzd | 31. května 2015 v 14:02 | Reagovat

Jo, samozřejmě taky nemyslím, že by naše slavná vláda v tomhle ohledu měla koule na něco takovýho.

O tom chlapovi sem slyšel a myslím že je to rozumný řešení, asi být v kůži paní, tak o tom silně uvažuju...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama