Ruská "krize"

19. ledna 2015 v 9:29 | Honza |  Ze světa
Když ke konci minulého roku začala prudce klesat hodnota rublu a objevila se informace o ekonomické krizi v Rusku, naše presstitutky začaly hýkat blahem. Od těch největších hlupáků se pak objevilo i několik úvah o tom, že to Rusko už jisto jistě nerozdýchá a padne. A s ním i ten nenáviděný Putin.
Skutečnost je ale trošku jiná a situace v Rusku je spíše jen zneužívána a zveličována pro ještě větší propagandistickou masáž.


Často se můžeme setkat s informacemi, že ruská ekonomika je vratká a recesi nevydrží. Dovolím si tvrdit, že je to účelová lež. Ve skutečnosti od roku 1999 zažívalo Rusko ekonomický růst, na němž se podílelo zejména zdražení surovin na celosvětových trzích a zvýšení exportu. V roce 2012 Financial Times ohodnotil Rusko jako druhou finančně nejstabilnější ekonomiku ze zemí G20. A to zejména díky nízkému dluhovému zatížení, nízké nezaměstnanosti a významným rezervám.

Současná nestabilita kurzovního vývoje rublu je způsobena sankcemi a poklesem ceny ropy a zemního plynu. Tuto nestabilitu mnohá západní (i naše) média vnímají jako postupný pád Ruska. Tím tak ukazují vlastní nepochopení a podceňování Ruska.

Než se ale podíváme na to, jak se Rusko s krizí srovná, musím se podrobněji zmínit o výše uvedených příčinách současného stavu.

První příčinou krize jsou sankce. O nich jsem na blogu psal již několikrát. Sankce jsou vysvětlovány a ospravedlňovány jako jakási odveta za postoje Ruska k situaci na Ukrajině. Stále více je však jasné, že jsou kontraproduktivní a v menší či větší míře postihují i nás. Ruská politika vůči Ukrajině se sotva změní. Už proto, že se jedná o region, kde má Rusko (i z historických důvodů) své oprávněné zájmy.

Vzhledem k dalším a dalším sankcím se spíše nabízí myšlenka, že jejich pravým účelem je rozložit Rusko zevnitř. Protože nejvíce postihují obyčejné lidi, západ nejspíše předpokládá, že se naštvou a vyjdou do ulic. Rusko je však zvyklé na těžké časy (více níže) a popularita Vladimira Putina nijak neklesá (dokonce by mu ji mohl závidět lecjaký západní prezident).

Druhou příčinou je prudký pokles ceny ropy a zemního plynu. Ruská ekonomika je stále závislá na exportních příjmech z prodeje ropy, za něž poté v zahraničí nakupuje technologie a drtivou většinu spotřebního zboží. Tamní státní kasa je z více než polovina živena z ropy.

Ropný kartel OPEC, který je ovládán převážně Saúdy, se "z ničeho nic" vykašlal na nějaké ty kvóty a zahltil trh hromadou ropy. To vyvolalo pád její ceny o více než polovinu. Je pravdou, že na nějaké ty kvóty se v podstatě nehledělo nikdy. K neprůhledným šejkům, v jejichž zájmech a pohnutkách je nemožné se vyznat, je potřeba přičíst i třeba těžaře z Angoly a Venezuely, neberoucí ohledy na zbytek kartelu.

Současná situace však připomíná události z 80. let. Tehdy svět přitáhl své ropné spotřebě opratě. Poptávku navíc negativně ovlivnila recese v Evropě a Spojených státech. Ale ač se produkce propadala, cena nadále klesala. Jenže pak se stalo něco na první pohled nepochopitelné. Saúdové začali těžbu rychle navyšovat. To srazilo cenu ropy ještě níž. Pro tehdejší Sovětský svaz, který soupeřil se Spojenými státy o pozici největšího světového těžaře, to byla drastická rána.

Říká se, že Sovětský svaz byl uzbrojen Ronaldem Reaganem. Není to však pravda. Ve skutečnosti docházelo k četným setkáním představitelů administrativy USA se saúdskými protějšky a k výměně rozsáhlých informací o ruském ropném průmyslu. Saúdové měli velký prostor pro navýšení těžby a trh se nacházel v trvalém přebytku.

Je pravdou, že se v 80. letech začal trh s ropou prudce měnit a zaplavila ho i produkce ze Severního moře. Je však také pravdou, že tato situace vedla k rychlému rozkladu ruské ekonomiky, z níž se dlouho nedokázala vzpamatovat.

No a dnes se opět situace opakuje. Saúdové, mající stále největší manévrovací možnosti, navyšují těžbu. A dali najevo, že jsou, na rozdíl od všech ostatních členů kartelu, ochotni tolerovat výrazně nižší prodejní cenu ropy.

Samozřejmě je potřebné do celé rovnice zahrnout i rozmáhající se těžbu břidlicového plynu. Pokud by byla cena ropy příliš vysoká, měli by břidlicoví těžaři otevřený prostor pro další expanzi a zvyšování tržního podílu. Saúdové tak mohou i testovat výdrž americké konkurence, jelikož při cenách 60 dolarů za barel ropy se provozovat řadu vrtů s nákladnou frakovací technologií nevyplácí.

Jenže je taky známo, že těsně po událostech na Krymu odcestoval Barack Obama na návštěvu za králem Abdalláhem. A ministr zahraničí John Kerry se na jedné tiskové konferenci na otázku k možnému spiknutí vyjádřil: "Saúdové si velmi, velmi dobře uvědomují svoji schopnost ovlivnit globální ceny ropy."

Je zajímavé, že obě události se jakoby náhodou prolínají s běžným vývojem na trhu s ropou. Avšak při bedlivém sledování vývoje si můžeme povšimnout snah ovlivnit či urychlit některé kroky tak, aby se zdánlivě jevily jako neplánované.

Vraťme se však zpět k Rusku a tomu, jak jej západ stále podceňuje. Síla Ruska a ruského národa spočívá v jeho schopnosti vydržet věci, které by jakýkoliv jiný národ zničily. Už od carských dob tamní obyvatelstvo mnohdy strašlivě trpělo. A je tak zvyklé počítat s tím, že se jeho situace může kdykoliv změnit. Ekonomické propady jsou pro Rusko spíše normou a je zvyklé žít v tvrdých podmínkách a chudobě.

Krize, které dnes Rusko čelí, je takto označována jen proto, že jde o stav, který by Američané a Evropané nedokázali zvládnout. A tak si myslí, že jej nezvládnou ani Rusové. Jenže důležitost stability či růstu ekonomiky není a nikdy nebyla pro Rusko tím nejdůležitějším. Je tak naprosto nesmyslné se domnívat, že krize ruské ekonomiky povede k destabilizaci Ruska a pádu Vladimira Putina. To, co by jistě položilo prezidenty v Evropě a USA, prezidenta Ruska v žádném případě neohrozí.

Spíše, než ekonomické krize, se Rusko (a i my) musí obávat toho, co se ještě může zrodit v chorých hlavách byrokratů z EU a USA. Jejich touha položit Putina na lopatky totiž nemusí skončit u sankcí a ropy. V podstatě kdykoliv může začít nějaký ten pitomec harašit zbraněmi. A to potom odskáčeme všichni.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Thomas Thomas | 19. ledna 2015 v 16:49 | Reagovat

Tohle opravdu skonci   "Saudsko-americkym pruserem".
Jsem zvedavy jak dlouho budou arabove zrat us-manum ty narizene nizke ceny ropy.
Spousta nenazranych strycku z ameriky a take pricichavacich euroblbu si totiz neuvedomuji jednu vec a tou je obrovske nerostne bohatstvi ruska a jak Honza zminil neuveritelnou houzevnatost ruske spolecnosti. To co se o rusku unas propagandisticky hlasa jsou pouhopouhe vyplodecky manipulovanych novinaricku jdoucich po lacinem flusu.

2 Lukáš Lukáš | Web | 19. ledna 2015 v 18:29 | Reagovat

kdyby to záleželo na mě a ono jednou bude, tak by se tak rozsáhlé krize rozhodně nekonali

- zodpovědní lidé by byli popraveni jako odstrašující případ pro jejich případné následovatele ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama