O demokracii

6. května 2014 v 8:53 | Honza |  Postřehy
V poslední době se často setkáváme s vyjádřeními mnohých politiků, kteří říkají, že to či ono poškozuje demokracii a stále nám vtloukají do hlav, že jen oni jsou ti nejlepší a to ostatní je zlé. Jak to ale s tou demokracií je ve skutečnosti? A žijeme vůbec v demokratické společnosti?


Demokracie je definována jako takové uspořádání státu, v němž lidé vykonávají správu věcí veřejných (vládu). A můžeme rozlišit přímou demokracii, kdy lid vykonává státní moc vlastním rozhodnutím (referendem či přímou iniciativou) a zastupitelskou demokracii, kdy je státní moc vykonávána prostřednictvím volených zástupců.

V drtivé většině případů se můžeme setkat s demokracií zastupitelskou. Nejspíše proto, že to tak někomu vyhovuje a lidé jsou příliš líní na to, aby o svém osudu rozhodovali sami. A právě tady začíná mít myšlenka demokracie vážné trhliny.

Své zástupce si volíme (a tak máme i pocit svobodného rozhodnutí) z různých politických partají, jejichž záměry jsou nám ne příliš známé a musíme se tak spoléhat na jejich programy a prohlášení (ti méně myšlenkově zdatní pak volí dle dojmu, jaký na ně politik udělal pomocí promyšlené PR kampaně).

Jenže koho to vlastně volíme? Člověka, kterému důvěřujeme a víme, že bude náš stát spravovat dobře, protože jsme si ho do voleb sami vybrali? A nebo jen někoho, kdo nám byl nabídnut (koho partaj nominovala) a kolem něhož byla vytvořena aura dokonalosti?

Správná odpověď je - toho, kdo byl za nás již vybrán.

Volby nám dávají pocit, že v této zemi demokratický proces funguje bezchybně, avšak ty samé volby nemohou nic změnit. Je to jen další způsob, jak mezi sebou politici kšeftaří o moc a možnost rozhodovat ve svůj prospěch (viz. různé předvolební a povolební dohody, koalice a tiché smlouvy o neútočení či podpoře). A to rozhodně není demokratická volba.

Jak často se u nás vidí zvolení člověka jen na základě slibů (dobré PR kampaně, vidiny změny...), který poté vše, co nasliboval poruší a hledí si svého koryta? Téměř vždy.

Jedna či několik vládnoucích partají porušuje všechny sliby, kterými před volbami oblbovali voliče, likviduje tento stát a lidé jsou naštvaní. A co při nejbližší příležitosti udělají? Zvolí někoho jiného, který poukazuje na to svinstvo, ale jako představitel opozice dříve nic neudělal a po svém zvolení se velmi rychle zorientuje a využije stavu ve svůj prospěch. A stane se tím, kdo tu byl před ním.

A tak se v naší zemi se železnou pravidelností střídají vlády pravicové a levicové (občas proložené nějakou tou vládou "odborníků"). A tady narážíme na další podvod na voličích.

Rozdělení na pravicové a levicové politické spektrum je již dávno myšlenkově překonáno, ale dál setrvačností přetrvává. Je to totiž velmi jednoduchý a spolehlivý způsob, jak společnost udržovat v trvalé nespokojenosti a svárech. Pak nemá čas na nic jiného a nemůže se pořádně soustředit na řešení trvalého oklešťování naší svobody. Toto rozdělení včetně rozdělení na různé politické partaje je promyšleným plánem, jak občany země zaměstnat nepodstatnými záležitostmi a odvrátit jejich pozornost od důležitých problémů.

Demokracie je v kurzu a po celém světě je šířena (pokud to nelze jinak, tak i pomocí bombardování). Je dobré se ptát proč.

Demokracie je totiž jediné zřízení, které umožňuje ovládat velkou masu lidí, kteří ve vidině vlastní svobody netuší, že jsou otroky systému, jež má jediný cíl. Pro hrstku vyvolených získat ještě více moci a financí.

Totalitní režimy všeho druhu jsou pro tyto účely velmi průhledné. Je tu nějaký diktátor s poskoky a pak masa lidu, který nemá žádnou moc. Avšak demokracie současného stylu dává lidem pocit svobody a volby. A ty mocné (stejné svině, jako diktátoři v totalitních režimech) chrání překroucenou myšlenkou o svobodném využití příležitostí.

Zaslepení tupci v tuto chvíli budou vykřikovat, že kdo není s námi, je proti nám. A že buď je to demokracie, nebo totalita (nejčastěji ji pak označují jako komunismus, bolševismus nebo rovnou rudým hnojem). A tím však přesně ukazují, jak je celý systém promyšleně postaven proti lidem a jek je nutí bezmyšlenkovitě plácat jeden nesmysl za druhým.

Kdo vlastně řídí zemi?
Je to vláda "demokraticky" zvolená?
Nebo někdo jiný?

Ve skutečnosti je vláda jen loutkohrou, kterou si tam dosadil pomýlený dav, jemuž bylo pár jedinců předhozeno. Aby se o nich chvíli hádali a ještě více zaseli trochu té nenávisti. Ten, kdo skutečně vládne, ten není vidět. Má však tak obrovskou moc a tak velké prostředky, že si vládu i celý stát může koupit.

Ten, kdo má v rukou ohromné množství prostředků, má také v rukou celý stát a může určovat, co bude v té údajné demokracii ještě možné a co již bude za hranicí tolerance.

Stačí připomenout slova Nathana Rothschilda:
" Ten, kdo řídí britskou peněžní zásobu, řídí Britskou říši, a peněžní zásobu řídím já."

Stávající demokracie je podvod. Jen něco, čím lze levně a rychle ovládat myšlení občanů jakékoliv země. Již pomalu vidíme, že vláda se stává podnikatelským subjektem (propojení politické a ekonomické moci). A jejím cílem je vytvoření takových podmínek a zákonů, které budou moci umožňovat legální a bezpracné získávání prostředků od občanů země.

Lidé tak nejsou hybnou silou státu a nemají žádný vliv na jeho řízení. Stávají se pouhým majetkem nebo prostředkem pro vytváření majetku.

Lidé nemají ani možnost ovlivnit svůj život. Jsou otroky systému, který je může kdykoliv zahodit jako nepotřebný kus stroje. A tak zničit jejich život.

Demokracii tu nehledejte.
Protože tu žádná není.
Naše svoboda a právo řídit tuto zemi končí tam, kde začínají zájmy mocných.
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Máří Kosáček Máří Kosáček | E-mail | Web | 6. května 2014 v 10:41 | Reagovat

Mám dojem, že demokracie je v našem státě jenom slovo, že nic neznamená a jediné komu se hodí, jsou politici.

2 Pavel Král Pavel Král | 6. května 2014 v 21:44 | Reagovat

Pusťte si záběry z hlasování v naší sněmovně, abyste viděli jak u nás funguje demokracie ... :-!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama