Babisconi

10. května 2014 v 8:39 | Honza |  Vládní svinstva
Tento článek zachycuje delší období, v němž se Andrej Babiš a jeho politické hnutí ANO 2011 dostalo k moci. Snažil jsem se v něm zachytit všechny důležité momenty, které nám mohou říci, že podpora jeho hnutí byl jeden velký omyl a že naše země bude mít velké problémy.



Předvolební guláš (tedy vlastně kobliha)

Asi by bylo dobré začít předvolebním programem, který byl nejdříve utajeně vytvářen. Po jeho zveřejnění jsme tak mohli zjistit, že ANO 2011 vlastně hodlá slíbit všechno všem. Nejvíce se díky svému výraznému sociálnímu zaměření blížil levicovým stranám. Ač bylo mezi voliči hnutí spíše chápáno jako pravicová nebo středo-pravicová alternativa. To samo o sobě svědčí o tom, že programové cíle a směřování hnutí jsou pro Andreje Babiše podružné. Soustředil se spíše na jednoduché a duchaprosté slogany a výkřiky, které se nám snažily říci to, co už dávno víme.

Hnutí se navíc vezlo na vlně nevole k zavedeným stranám a neváhalo využít velké zdroje na doslova umlácení voličů pochybnými sliby. A mnozí voliči se navíc dnes snadno nechají opít rohlíkem. Pardon koblihou. Předvolební kampaň byla konzumního charakteru, cílená na voliče líné myslet.

Andrej Babiš není politik. Je to jen obchodník. Prodavač se zbožím podezřelého charakteru a složení.

ANO 2011 mi tak spíše připadá jako strana na jedno použití. Tak jako byly Věci veřejné nebo LIDEM. Toto hnutí je navíc napojeno na zájmy kapitálu a může se tak jednoduše stát prodlouženou rukou lobbistických skupin.


Dotační kapitalista

Říká se, že hlavním záměrem Andreje Babiše je udržet si zisky. Zisky z biopaliv. Jejich povinné přimíchávání do pohonných hmot nemá žádné ekonomické nebo ekologické opodstatnění. A Agrofert má díky tomu obrovské zisky, které je těžké přesně odhadnout. Dosahují však určitě stovek milionů korun. Babiš sám v roce 2010 dle svých slov lobboval (tedy volal některým poslancům) za zvýšení podílu složky biopaliv z 4,1 na 6%. A dosáhl toho, že se 27. 5. 2010 (tedy v poslední den svého mandátu) sešla Poslanecká sněmovna, která přehlasovala veto prezidenta. Tato akce pohonné hmoty prudce zdražila.

Babiš sám před volbami horoval proti všemožným dotacím, avšak on sám je jejich největším příjemcem a pochybuji, že se jich jen tak vzdá. Ročně dostanou jeho firmy ze státního rozpočtu prostřednictvím EU více než 3 miliardy korun.

A tedy, ač je vnímán mnohými jako úspěšný podnikatel, jeho zisk se skládá především z dotací a z nečestného kšeftu s biopalivy.


Agrofert - takové malé české Monsanto

Je všeobecně známo, že společnost Monsanto má velký zájem na rozšíření GMO plodin a neváhá své zájmy prosazovat skrze vládu USA. A s firmou Monsanto Agrofert čile spolupracuje.

Evropská unie zjistila, že povinné přimíchávání biopaliv není až tak ekologické a této povinnosti tak zvoní hrana. A protože více než cokoliv jiného, se na polích naší země stále pěstuje řepka, přichází doba řepkového oleje. A to ne ledajakého. Jde o speciální geneticky modifikovanou odrůdu. Zanedlouho tak budeme mít v regálech tuzemských obchodů možnost vidět Babišův GMO olej. A kupující se tak stanou pokusnými králíky - protože vliv GMO potravin na naše zdraví nikdo doposud dlouhodoběji nezkoumal.

Samozřejmě také jsou tyto potraviny čím dál více propagovány prostřednictvím periodik, jež Babiš vlastní (např. zde a zde). Zisk je přednější než bezpečnost potravin.

Podařilo se mi i dohledat zjevnou lež, kterou Andrej Babiš uvedl v listopadu 2013 v odpovědi na otázku čtenáře idnes.cz (zde - otázka je devátá na stránce). Otázka se týká možnosti diskuse na téma GMO, které Agrofert produkuje. Odpovědí bylo: "Máte špatnou informaci, Agrofert GMO nevyrábí, nevyráběl ani nebude vyrábět. Problém GMO je řešen centrálně v rámci EU."
Už první věta je lež - Agrofert pěstuje GMO plodiny (minimálně řepku, kterou má od Monsanta). Druhá věta je také lež - GMO není v rámci EU řešeno (EU chce převést pravomoc řešit GMO potraviny na členské státy a nemá zájem se tím vůbec zabývat).


Minulost Andreje Babiše

Antikomunismus, který nám je úporně vtloukán do hlav, má dvojí metr. Levice, resp. vše, co se podobá sociálnímu programu, je dnes označována jako postkomunistické zlo a pravicové strany tohoto nemalou měrou využívají při každé kampani. Ale samotná komunistická minulost mnoha politiků (pokud v tuto chvíli stojí na té "správné" straně) se neřeší a nikomu vlastně nevadí.

Stejně tak nikomu nevadila možná komunistická (spojení s StB) minulost Andreje Babiše. Záznamy o jeho spolupráci zveřejnil slovenský Ústav paměti národa, podle nějž měl spolupráci podepsat v listopadu 1982 pod krycím jménem Bureš. Babiš se s ÚPN soudí a tvrdí, že svazek byl veden bez jeho vědomí a že jde o zmanipulovanou záležitost. To tvrdí i bývalý důstojník tajné služby Andrej Kuľha. Oproti tomu historik Radek Schovánek z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se problematikou svazků StB zabývá již 20 let, říká, že Kuľha účelově lže. Falšování svazků je dle něj vysoce nepravděpodobné. A to ani z toho důvodu, aby tzv. vykazovali činnost.

Soudu byl též předložen další dokument z archivu ÚPN, díky němuž byla zjištěna časová nesrovnalost ve výpovědi Andreje Kuľhy. A i v českém archivu byl objeven záznam o tom, že Babiš působil jako agent StB. Jde o informace o podplácení v podniku zahraničního obchodu Petrimex, kde Babiš pracoval.

Soud pokračoval ve svém jednání 14. dubna a toto jednání nic nového nepřineslo. Babiš stále spolupráci popírá a svědci si buď nic nepamatují nebo hovoří proti či pro něj.


Byly volby zmanipulovány?

Je zajímavé, že ačkoli byli lidé zklamáni marketingovým podvodem Věci veřejné, opět se nechali oblbnout a každý pátý volič dal hlas ANO 2011. Rozhodně se nemůžeme domnívat, že si tu mnoho obyvatel v tu chvíli přálo pád předchozí vlády. V době voleb byla tato už dávno minulostí bez možnosti reinkarnace. Je možné předpokládat, že tu jsou mnozí, kteří ODS a TOP 09 jen zaměnili za ANO 2011. Ale bylo jich skutečně tolik?

Nikomu nevadila prázdná hesla, nikdo se nepozastavoval nad podivným předvolebním programem a zejména si nikdo nekladl otázku, proč stále více prorůstá byznys do politiky. Víme, že mezi politikou a byznysem existují podivná spojení a vítězství Andreje Babiše je tak hodně ironické.

Do předvolební kampaně vložil Andrej Babiš velké množství prostředků a ovládl média (viz. níže). No a o peníze jde vždy na prvním místě. A investice se musí vrátit. Proto také příliš neočekávejme nějaké výraznější změny. Jelikož Babiš bude jistě trvat na tom, aby výhody pro něj a jeho firmu byly zachovány.


Ovládám vaše myšlenky

V červnu 2013 koupila firma Agrofert mediální společnost MAFRA. Ta vydává nejčtenější noviny Mladá fronta DNES a Lidové noviny, vlastní portály iDNES.cz, Lidovky.cz. Také vlastní deník Metro, hudební televizi Óčko, a rozhlasové stanice Expresradio, Radio Classic a také nejposlouchanější rozhlasovou stanici Rádio Impuls.

Toto rozšiřování mediální působnosti dává tušit, že se Agrofert (tedy Andrej Babiš) snaží zmocnit zdrojů, které slouží k informování a manipulování veřejnosti. Dokonce se netají záměrem vytvořit silnou mediální skupinu. Proč ji ale vytváří?

Tvrdí se, že jde o investiční záměr. Nicméně například taková MAFRA prodělává ročně cca 65 milionů korun a nelze očekávat, že toto bude výhodná koupě. Vlastně je. Babiš si nekoupil noviny. Koupil si inzertní nosič. Nosič "toho správného úhlu pohledu".

Ovládnutím médií získá Babiš jedinečnou možnost šířit vlastní "pravdu" a cenzurovat veškeré pochybnosti. Nepřipomíná to něco?


Co Babiš umí?

Zatím nám řekl jen o několika věcech, které neumí.

Nejdříve nám představil Radu ekonomických poradců (REP). Tedy jakousi skupinu odborníků, která má hnutí ANO 2011 radit. Tento tým byl ustanoven zejména proto, že Babiš dle vlastních slov "neumí skoro nic". REP ve složení Aleš Michl, Petr Zahradník, Michal Zdenek, Jan Čapek a Robert Pelikán tak budou mít možnost mluvit do ekonomiky státu a budou ji fakticky řídit. Nicméně je třeba se ptát v zájmu koho.

Hnutí si též dělalo zálusk na post šéfa Sněmovny. Andrej Babiš ho ale odmítl. Prý neumí mluvit.

A co vlastně Babiš umí? Zatím nám ukázal, že umí manipulovat dění tak, aby bylo vše v jeho prospěch. Že umí mlčet při otázkách, které se dotýkají jeho podivné minulosti. A že umí ovlivňovat veřejné mínění.


Moc

Je jasné, že Andrej Babiš úspěchem ve volbách a současně svými podnikatelskými aktivitami získal velkou moc. Až příliš velkou.

Během zvažování toho, co by v nové vládě vlastně měl dělat, se nakonec rozhodl pro post ministra financí. Ve své snaze však nejdříve couvnul. Prezident Miloš Zeman sdělil, že podmínkou pro jmenování ministrem musí mít kandidát negativní lustrační osvědčení. Babiš na to reagoval s tím, že ve vládě vlastně ani nemusí být a o lustrační osvědčení žádat nebude.

Jeho problém však vyřešil zákon o státní službě. Ten členy vlády povinnosti mít lustrační osvědčení zbavil. Celé to tak vypadá, jako správně načasované. Protože nikdy před tím, se to takto důsledně neřešilo. Je i celkem zajímavým faktem, že původní návrh služebního zákona z dílny ČSSD byl Rusnokovou vládou v demisi odmítnut. A jeho vláda připravila novelu, která nakonec vstoupila v platnost.

Ministerstvo financí je fakticky premiérský úřad. Superministerstvo, které rozhoduje o všem a o všech (vzpomeňme si na Miroslava Kalouska). Babiš tak již není jen zemědělsko-potravinářsko-mediálním magnátem. Do jeho impéria byl nově přidán celý stát.

Jeho prvním větším krokem byla i výměna šéfa Finančního analytického útvaru Ministerstva financí (FAÚ). Bezpochyby mu je jasné, že informace z tohoto zdroje mají cenu zlata. A informace je to, čím nyní disponuje. A to neskutečným množstvím informací. Dokáže tomuto lákadlu odolat?

Je také známo, že nově zvolení ministři z hnutí ANO přišli na své úřady s již připravenými seznamy lidí, které bylo potřeba odvolat a které je potřeba tam dosadit.


Střet zájmů

20. ledna si Babiš podepsal výpověď, díky níž tak skončil ve vedení společnosti Agrofert. Dle jeho slov zůstal jen v dozorčí radě Nadace Agrofert. Ač se ale vzdal vedení společnosti, stále je jejím majitelem. A to také znamená, že stále má zájem na tom, aby mu Agrofert vydělával. A ministerstvo financí provádí mimo jiné činnost, která má na Agrofert přímý vliv.

Jelikož Andrej Babiš disponuje velkou tržní sílou, neexistuje snad ani ždibec prostoru, kde by nebyl s něčím ve střetu zájmů. A může to dělat skrytě přes své spolustraníky a poslance.

Stačí jen připomenout, že již během tiskové konference po podpisu koaliční smlouvy bez skrupulí Agrofert propagoval. A reklamu svému Agrofertu si neodpustil ani při návštěvě prezidenta Miloše Zemana, kterého přesvědčoval, že je na post ministra financí ten pravý.


Vláda jedné strany

Je známo, že Andrej Babiš podporuje změnu volebního systému na většinový (nyní máme systém poměrný). Což by vyžadovalo i změnu Ústavy. A tento plán vysvětluje větší stabilitou vlády.

Je pravdou, že současný systém není optimální a vede k různým dohodám a spoléhání se na podivná uskupení. Avšak je dobré se také podívat do minulosti na vládu jedné strany. Strany s neomezenou mocí a prostředky.

S ohledem na moc, kterou nyní Babiš získal se tak může snadno stát, že většinový systém (ač bude vysvětlován jakkoli) bude jen zástěrkou pro upevnění této moci a pomalý přerod demokracie (byť vratké) k totalitě.

Jeho politické uskupení také nedávno navrhlo takovou malou drobnost, která omezí vliv ostatních politických stran. Chtějí omezit řečnickou dobu ve Sněmovně. Andrej Babiš se nejednou vyjádřil o tom, že ho to řečnění unavuje a je úplně zbytečné. Takže žádná debata či obstrukce (které také do parlamentní demokracie patří). Žádné vykecávání. Mluvit budou jen členové vlády a navrhovatelé zákona. A ten kdo mluví, ten bude i rozhodovat.


Tady je Babišovo

Je naprosto jasné, že současná vláda je vládou Andreje Babiše. Doba Babišova. O všem rozhoduje a téměř vše mu patří. Vládní koalice je rozpolcená a premiér příliš slabý na to, aby se vlivu Andreje Babiše mohl někdo postavit.

Právě zde je i původ názvu tohoto článku. V dějinách moderních demokracií není znám obdobný případ, kdy by měl tak majetný člověk s tak rozmanitými podnikatelskými aktivitami tak velkou politickou moc. Obdobnou mediální moc však měl Silvio Berlusconi. A odtud tedy Babisconi.

Je potřeba se ptát, zda je ve veřejném zájmu mít miliardáře, mediálního magnáta a velkopodnikatele v jedné osobě na postu ministra financí. Protože kdo nyní ovládá stát? Osoba, která ovládá i všechno ostatní. Pojem mafiánský kapitalismus dnes dostává nový význam.

Před veřejnost byl postaven tzv. schopný odborník (podnikatel) a zkorumpovaný politik. A současně byl volič umlácen populistickou kampaní, že všechno bylo špatně a jen schopný odborník to napraví. A velké procento voličů to přesvědčilo.

Jenže současně tím bylo také řečeno, že občan je vlastně nepotřebný a svou volbou se vzdává spoluodpovědnosti za stav naší země. Že moc a právo rozhodovat bude svěřeno do rukou několika odborníků, do jejichž činnosti už nikdy nebudeme moci zasahovat. Občan státu již nebude tím, kdo rozhoduje (dříve měl alespoň toto právo) o vládě a o tom, co se bude v jeho zemi dít.


Korporatokracie

Když Andrej Babiš vstupoval do politiky, vyjádřil se, že by rád náš stát řídil jako firmu. Podívejme se na jeho vyjádření podrobněji.

Žádná firma dnes není firmou, která by na 100% ctila zákony a důstojné sociální potřeby a jistoty i toho nejposlednějšího zaměstnance. Firmy nejsou řízeny demokraticky a mají hierarchickou strukturu, v níž jsou vedoucí pracovníci jmenováni svými nadřízenými. A kritika vedoucích pracovníků či kritika firmy (ač je oprávněná) vede v mnoha případech k ztrátě zaměstnání. Cílem každé firmy je maximalizace příjmů a minimalizace výdajů, což se často děje tak, že se zbavuje kohokoliv a čehokoliv, co není v danou chvíli užitečné či přínosné. Do řízení firmy v drtivé většině případů nemohou zaměstnanci mluvit a důležitá (strategická) rozhodnutí jsou před nimi dokonce utajována.

Už z těchto důvodů není rozumné stát přirovnávat k firmě a myšlenka řízení státu jako firmy je tak rozhodně scestná.

Je tu však ještě jeden důležitý aspekt, který je nutné zmínit.

Pojem korporatokracie označuje takové zřízení, kde je moc státu umenšována na úkor moci korporací a podnikatelských kruhů. A existuje několik průvodních jevů, které ke korporatokracii patří:
- moc korporací je větší než moc státu
- korporace disponují větším objemem finančních prostředků než stát
- korporace pronikají do života občanů státu
- práva a svobody obyvatel jsou podřízeny zájmům korporace
- korporace přebírají a suplují funkce a služby státu
- tržní principy jsou aplikovány na vše s cílem maximalizovat zisk
- média jsou vlastněna korporacemi a informují jen v jejich prospěch

Nemusíme dlouze uvažovat o jednotlivých bodech. Stačí se podívat okolo sebe a zjistíme, že současný systém je všechny obsahuje.

Jenže to ještě není konec.
Historicky totiž můžeme současný stav přirovnat k období těsně před zrodem fašismu. V té době totiž velkou roli též hrál korporativismus, což je v podstatě jedno z vývojových stádií fašismu.

Jak s tím souvisí Andrej Babiš a jeho hnutí?

Hnutí ANO bylo již v minulosti jednou založeno. Stalo se tak v roce 1938 (proto asi ta datace u současného). A zkratka tenkrát znamenala "Akce národní obrody" (dnes "Akce nespokojených občanů"). A mělo takřka shodný program.

V roce 1938 hnutí ANO kritizovalo nedokonalou Masarykovu a Benešovu parlamentní demokracii. Nyní hnutí ANO kritizovalo to samé.
V roce 1938 hnutí ANO používalo populistický korporativismus. Nyní hnutí ANO dělá to samé.

Vraťme se k fašismu, který se tvářil, že podporuje pracující (dělníky) všeho druhu, jež se podílejí na společném zájmu. Nyní nám Andrej Babiš říkal, že je to on, kdo maká a kdo podporuje ty, kteří makají.

Že by američtí poradci, kteří stojí za zrodem současného hnutí ANO, tak trochu opisovali? A není v tom náhodou skryt určitý záměr?

Tak či onak, náš národ se i přes mnohá varování, že se vlivní podnikatelé snaží dostat do pozic, kde budou moci řídit stát ve svůj prospěch, nechal oblbnout a zmanipulovat k něčemu, co nemá v naší historii obdoby. Koncentrace moci v rukou Andreje Babiše je naprosto nevídaná a globálně v demokraciích ojedinělá. Již tato skutečnost představuje ohromné riziko.

A tak se závěrem mohu ptát, zda tohle všechno nebylo přeci jen dopředu plánováno. Protože jinak to ani nevypadá.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tomas Tomas | 11. května 2014 v 20:39 | Reagovat

I v demokracii platí ,že: demokratické volby jsou někdy "demokratičtější"-jsme přece "jen lidé"....a co se týká Adreje tak já osobně a ani nikdo z mého širokého okolí jej do voleb vůbec neznal!!!!!- a najednou TAKOVÉ vítězství!!!.....divný co???!!!...vážení přátelé nebuďme naivkami  
tahle "demokracie" je setsakramentsky ostře a časově velmi precizně plánována! ;-)

2 Maylo Maylo | 11. května 2014 v 23:50 | Reagovat

Taky už jste zaregistrovali mediální masáž Rádia Impuls o tom, jak je řepkový olej stejně zdravý jako olej olivový, který pro českého zákazníka je špatně dostupný? Hned jak jsem to slyšel, vzpoměl jsem si na tento článek...

3 Stanislav Vozka Stanislav Vozka | E-mail | Web | 12. května 2014 v 15:30 | Reagovat

Ano, ANO je zde na jedno použití. Protože pak už nebude třeba. Jakmile si Babiš vytvoří gardu svých lidí na Ministerstvu financí, spadne klec a bude schválen Zákon o státní službě. S babišovými lidmi už pak po desetiletí nikdo nehne a ministři se mohou demokraticky vesele střídat.

4 Bambula Bambula | E-mail | 3. června 2015 v 11:01 | Reagovat

Stejně zmeníte velký hovno!!Není rok 1933,aby se mohl dostat k moci kdejaký bambula!!To znamená,že v dnešní době s dnešními prostředky není možné čehokoliv dosáhnout,natož změnit,protože ti loutkaři,kteří tahají za provázky,nenechají nikoho a nic udělat,aby s přicházející změnou nebyl ohrožen jejich systém... :-x

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama