Ten dělá to a ten zas tohle... A tenhle chce dělat všechno…

8. listopadu 2013 v 8:02 | Honza |  Energetika
Když pánové Jaroslav Ježek, Jiří Voskovec a Jan Werich pracovali na textu písně "Ten dělá to a ten zas tohle", chtěli tím zcela jistě (mimo jiné) říci, že každý by měl dělat tu jednu věc, kterou nejlépe umí.

Jenže doba trochu pokročila a jsou tu dnes tací, kteří by rádi dělali všechno.
Jenže nyní to nedělají proto, že to umí, ale proto, že tak získají další příjmy
Bez ohledu na to, zda jimi nabízené služby jsou kvalitní a k užitku.


Dnes tu máme tzv. liberalizovaný trh, který měl původně umožnit férové postavení firem na trhu a spotřebiteli mohl přinést možnost většího a svobodného výběru mezi dodavatelem či výrobcem čehokoliv.

Ve svém důsledku to však přineslo úplně něco jiného. Zákazník je stále přesvědčován, že má na výběr, ale tento výběr je mu mnohdy plánovitě omezován (závazky, prémie za věrnost...). A samotná nabídka je ve většině případů jen trapnou fraškou omezenou na "my jsme lepší než ostatní". Samozřejmě bez reálného základu a doložení tohoto tvrzení.

Toliko k liberalizaci. Vraťme se však zpátky na začátek článku, kde jsem říkal, že by bylo lepší, kdyby každý dělal jen tu věc, kterou nejlépe umí. A nesnažil se cpát někam, kde bude dělat jen ostudu.

Liberalizace trhu s energiemi přinesla odběratelům velké množství dodavatelů, kteří mezi sebou soupeří (často pomocí nekalých praktik) o každého zákazníka. A kromě elektřiny se u zavedených energetických firem začal nabízet i plyn (a nebo naopak). No a zákazník pak mnohdy ani neví, s kým tu smlouvu má vlastně sepsánu. Protože ho dodavatel/dodavatelé tlačí k sepsání smlouvy jiné.

Tady je dobré si uvědomit, že jakýkoliv dodavatel nenabízí "výhodnější" smlouvu proto, že by rád zákazníkovi pomohl ušetřit. Jeho hlavním cílem je získat další penězovod. Zákazník je však přesvědčován, že díky tomu podpisu smlouvy jeho domácí rozpočet už nebude tak našponovaný. Jenže přiznejme si, že ta úspora zase není až tak výrazná a v drtivé většině případů je jen na omezené období (když ptáčka lapají...).

Tak nějak by se ještě dalo pochopit, že firmy prodávající elektřinu se začaly zabývat i prodejem plynu (nebo naopak). Co ale vůbec nedokáži pochopit (a ani nechci) je, že se tytéž firmy začínají zabývat něčím, co s energetikou vůbec nesouvisí.

Jako první s tím začíná Centropol, který se pustil do vod mobilního volání a stal se též virtuálním operátorem. O tomto dodavateli tu však primárně nechci psát. Zajímá mne firma, která je pověstná svou podivnou politikou - tedy ČEZ.

V rozhovoru, který 8. 8. 2013 přinesly Hospodářské noviny, popsal novou strategii generální ředitel ČEZ Prodej Pavel Hlavinka. Do čela společnosti přišel s jasným cílem - vytěžit základnu více než 2,5 milionu zákazníků co se dá.

Říká, že jeho hlavním úkolem bude sladit prodej elektřiny, plynu a mobilního volání. Původně působil u Vodafonu jako viceprezident pro firemní klientelu a jeho jmenování na post generálního ředitele ČEZ Prodej z důvodu nově nabízeného mobilního volání je tak nejspíše zcela účelové.

A na co že sází? Na to, že je pro odběratele výhodnější mít všechno u jednoho dodavatele. A na velkou databázi zákazníků.

Jenže...
Díky své velikosti a velké základně zákazníků má ČEZ nejvýhodnější pozici pro získávání nových zákazníků. A to celé zavání dominantním postavením, kdy tzv. balíčkování všemožných služeb a komodit umožní ovládnout trh.

Čekáte, že je to všechno?
Ani zdaleka ne.

Do budoucna ČEZ uvažuje o rozšíření nabídky i na pojišťovnictví či spotřebitelské úvěry...

Jde o naprosto jasný příklad toho, jak se celá liberalizace trhu zvrtla ve prospěch velkých firem, které se snaží vytěžit své zákazníky nabídkami dalších služeb a získat tím na trhu převahu a naprostou dominanci. To už nemá daleko k mocensky silným korporacím.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tom Tom | 9. listopadu 2013 v 15:04 | Reagovat

Víte, přesně to co píšete, tedy, že ten dělá to a ten zas tohle. Je dělba práce. Pokud je někdo profesionál, kdy poskytuje nejlepší služby lidem, pak klidně může dosáhnout monopolu. Pokud se někomu vyplatí podnikat v tom či onom odvětví, pak nikdo nemá právo mu podnikatelskou činnost zakazovat. Rozdíl je v tom, jestli někdo riskuje vlastní kapitál nebo kapitál cizí v tomto případě daňových poplatníků, samostatnou kapitolou jsou monopoly ve vlastnictví politiků, kteří nemají v zemi žádnou opozici.. 8-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama