Chřipka

20. listopadu 2013 v 9:21 | Honza |  Postřehy
Již v době, kdy jsem psal Občasník č. 4 a č. 5, jsem plánoval, že se blíže podívám i na problematiku, která se týká známého onemocnění, jímž nás vždy na podzim straší média. Je jím chřipka. Nakažlivé virové onemocnění, o němž koluje mnoho nepravd a mýtů.


Co je chřipka?

Jedná se o virové onemocnění, které je charakteristické náhlým a prudkým nástupem obtíží (horečka, bolesti hlavy, kloubů a svalů) Za chřipku mnozí lidé mylně často považují i běžné virózy či bakteriální záněty horních cest dýchacích. Skutečnou chřipku, oproti těmto jiným onemocněním, nelze "přechodit". Doslova člověka uzemní a prvních pár dnů je neschopen jakékoliv náročnější činnosti.


Průběh onemocnění

První den začíná vysokou horečkou (38 - 40°C), doprovázenou zimnicí a třesavkou. Současně se objevují silné bolesti hlavy, kloubů a svalů. Velká únava ztěžuje vykonávat jakékoliv běžné činnosti.
Během následujících jednoho až dvou dnů se rozvíjejí klasické příznaky z postižení dýchacích cest - rýma, bolest v hrdle, kašel.
Během následných tří až čtyř dnů obvykle teplota a bolesti vymizí. Rýma a kašel trvají až deset dní. Až měsíc po onemocnění se může v různé míře projevovat zvýšená únavnost.

V případě nedodržení klidového režimu a správné léčby mohou hrozit i vážné komplikace. Tyto komplikace hrozí i rizikovým skupinám - staří lidé nad 65 let, děti do 12 měsíců a osoby se sníženou imunitou či s chronickým onemocněním.


Typy chřipky

Existují tři základní typy chřipkových virů:
- A (infikují savce a ptáky)
- B (infikují jen lidi)
- C (infikují lidi a prasata)

Typ A nejvíce způsobuje epidemie a pandemie a má nejtěžší průběh. Typ B má obvykle mírnější průběh a typ C způsobuje jen lehkou rýmu a škrábání v krku u dětí (dospělé prakticky nezasahuje).

Viry typu A mají schopnost podstoupit výraznou antigenovou změnu (často mutují) a proto jsou nejčastějším zdrojem nemoci. Tyto změny totiž znehodnocují imunizaci prodělanou předchozí infekcí. U typů B a C člověk s nenarušeným imunitním systémem může onemocnět zpravidla pouze jednou za život.

Vzhledem k časté mutaci typu A se dále druh chřipky klasifikuje podle virových kapsidových proteinů - hemaglutininu (HA nebo H) a neuraminidázy (NA nebo N). V současnosti je identifikováno 15 podtypů H a 9 podtypů N (nejrozšířenějšími jsou variace H1N1 a H3N2).


Rekombinace

Související a skutečně problematickou je díky schopnosti viru často mutovat tzv. rekombinace. Pokud dva různé subtypy viru napadnou stejnou buňku, mohou si prohodit část RNA a vytvořit radikálně odlišný virus s novými vlastnostmi a schopnostmi.

Vzhledem k této schopnosti viru nejsou varování o možnosti vzniku nové varianty odolné proti současným léčivům nijak přehnané.


Léčba

Ve většině případů se dnes lékaři zaměřují na zmírnění nebo potlačení příznaků onemocnění (symptomatická léčba). Právě tohoto postupu však zneužívají farmaceutické firmy, které v podzimním a zimním období pomocí manipulativních reklamních kampaní vnucují lidem preparáty, které nemoc neléčí. Jen potlačují nepříjemné symptomy, díky čemuž se člověk necítí nemocen. Pokud nedodržuje klidový režim, pak riskuje komplikace a současně dále nákazu šíří v populaci.

Druhou možností je léčby jsou antivirotika (kauzální léčba), která se zaměřuje přímo na chřipkový vir. Antivirotik však je dnes jen omezené množství a účinkují jen proti některým druhům nemoci.


Chřipka v číslech

Dle dlouhodobých statistik se každoročně nakazí chřipkou 33 % obyvatel a onemocní 26 % z nich. Ze všech nemocných musí být 1 % léčeno v nemocnici a 8 % z těchto hospitalizovaných nemoci podlehne.


Očkování

A tímto se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu bodu tohoto článku. Čím dál více je nám očkování proti chřipce předkládáno, jako ta nejlepší možnost obrany před nemocí. Není to však tak úplně pravda.

Abych zde vysvětlil rizika očkování, pomohl jsem si letákem, který byl v čekárně mé praktické lékařky. Tento leták vydal Státní zdravotní ústav. Leták má podtitul 7 mýtů o chřipce. Nebudu se zde zabývat všemi (na některé již odpověď je v předchozím textu), zaměřím se pouze na ty nejvíce manipulativní.

1.
Co je v letáku:
"Co když onemocním z očkování. Nevěřím, že je vakcína bezpečná."
Při očkování pronikají do těla jen povrchové části viru, které vyvolají tvorbu protilátek. Můžete pociťovat bolesti v horní končetině, zvýšenou teplotu a slabost.
(Poté následuje grafické znázornění tohoto textu a přirovnání očkování k antivirovému programu v počítači.)

Jaká je skutečnost:
Text v letáku vůbec neřeší rizika očkování a neodpovídá na otázku. Skutečností je, že nežádoucí účinky mohou být závažné a příjemce tohoto očkování se s riziky, která jsou uváděna na příbalovém letáku léčiv, nemá možnost seznámit.
Samotné nežádoucí účinky uváděné na příbalovém letáku jsou rozdělena na dvě období. Prvním jsou klinické studie prováděné před uvedením na trh. Tyto uvádějí jen nezávažné příznaky těsně související s očkováním. Dalším obdobím je však postmarketingové sledování, v němž byly zjištěny poruchy imunitního a nervového systému, postižení ledvin, celkové ochrnutí (GBS) a další.
Vakcína navíc neobsahuje jen oslabený virus, ale další složky, z nichž některé jsou jedovaté. O tom se vám při očkování nikdo nezmíní.

2.
Co je v letáku:
"Nechala jsem se očkovat a stejně jsem onemocněla."
S velkou pravděpodobností jste onemocněla nachlazením.
(Následuje popis příznaků nachlazení a jak jej léčit. A ujištění, že očkování sníží pravděpodobnost těžkého průběhu a úmrtí.)

Jaká je skutečnost:
Diagnóza na základě předpokladu, která má zakrýt jeden podstatný fakt. Dle posledních výzkumů očkování proti nějakému druhu chřipky může zvýšit náchylnost proti jinému druhu. Nejvýrazněji se toto projevilo během tzv. prasečí chřipky, kdy jedinci očkovaní proti sezónní chřipce často onemocněli chřipkou prasečí, která poté měla daleko silnější průběh.
Doposud nebylo dostatečně prokázáno, že očkování snižuje riziko těžkého průběhu nemoci a riziko nákazy.

Leták zdůrazňuje, že nejvhodnější je nechat se očkovat v průběhu října a listopadu. A nejlépe každý rok. A vůbec se neberou v úvahu další faktory, které nejvíce rozhodují o tom, zda vůbec onemocníme. Prostě chtějí naočkovat všechny. Aby to některé chránilo.


Jak se chránit

Téměř žádný lékař vám to dnes neřekne. A nebo bude mlžit.
Před chřipkou (a dalšími nemocemi) vás dokáže ochránit vitamín D. Zásoba tohoto vitamínu v těle vydrží zhruba 3 měsíce a to je jeden z důvodů, proč chřipkové epidemie přicházejí nejčastěji po začátku Nového roku.

Vzhledem k našemu způsobu života, kdy po většinu denní doby jsme pod umělým osvětlením v práci a v létě nás manipulativně nutí skrývat pokožku pod vrstvou "ochranných" krémů, trpí populace obecně velkým nedostatkem vitamínu D. UV záření, které je zodpovědné za vytváření vitamínu D v pokožce, je dnes považováno jako něco nepřátelského. Vzpomeňme si však na staré rčení: "Kam nechodí slunce, tam chodí doktor." Informace o nedostatku vitamínu D jsou i například zde.

Bez vitamínu D je náš imunitní systém neaktivní a poskytuje jen malou nebo žádnou ochranu. S vitamínem D se však aktivizuje a sám likviduje nežádoucí bakterie a viry. O studiích vlivu vitamínu D na infekční onemocnění dýchacích cest je možné se dozvědět více například zde.

Další obecné rady:
1) jak se chránit před nemocí
- posilujte imunitu (a to neustále a nevyužívejte při tom umělé produkty)
- jezte zdravě (naprostá většina populace má velký nedostatek antioxidantů a obecně všech vitamínů, zdravá strava je vždy lepší, než jakékoliv umělé doplňky)
- omezte kontakt s virem (musím to napsat, protože to není ani v naší společnosti standardem - myjte si ruce a nedotýkejte se obličeje)

2) když už onemocníte
- nesnižujte horečku (jde o reakci organismu, který takto zvyšuje aktivitu imunitního systému, léky na snižování horečky nemoc prodlužují)
- chřipku nepřecházejte (nemoc se nehodí nikdy, u chřipky však je výrazné riziko možných následků a dalšího šíření nemoci v populaci)
- nevěřte "úžasným lékům" (v tomto období nám dosti často formou reklamy sdělují informace o tzv. lécích, které dokážou utlumit projevy nemoci, samotnou nemoc však neléčí a ač se člověk cítí zdráv, dále jeho tělo s nemocí bojuje a současně ji dál v populaci šíří)


No, a pokud jste dočetli až sem, pak o chřipce nyní víte víc, než drtivá většina populace. A to je důležité.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 jenja jenja | 20. listopadu 2013 v 20:26 | Reagovat

kdo umi anglicky tak at se podiva tady na uplnou pravdu…"jesse ventura " pravda o ockovani….
http://www.youtube.com/watch?v=Ps-p24YujPk

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama