Omluva Petra Nečase

17. března 2013 v 10:09 | Honza |  Vládní svinstva
Předseda vlády Petr Nečas 20. 2. podnikl pracovní návštěvu Bavorska. To je nejbohatším německým regionem a významným obchodním partnerem ČR. Politické vztahy jsou však na bodu mrazu. A Petr Nečas neměl nic jiného na práci, než že se pokusil tyto vztahy vylepšit. A to řečněním před poslanci Bavorského zemského sněmu. A řečnil o odsunu sudetských Němců.


Než se podrobněji vyjádřím k jeho projevu, podíváme se na odsun sudetských Němců z historického hlediska.

V druhé polovině 19. století akcelerovalo úsilí Čechů o politickou emancipaci v rámci Rakouska-uherska. Dlouhou dobu byl náš národ podroben vůli (zvůli) Habsburské monarchie (Rakouského císařství). Ta zanikla přeměnou na základě tzv. rakousko-uherského vyrovnání v únoru 1867. Rakousko-uhersko byl státní útvar existující od 8. června 1867 do 31. října 1918. Z chaosu po první světové válce pak povstalo svobodné Československo jako jeden z nástupnických států rozpadlého Rakouska-uherska. Němci se stali národnostní menšinou. Stále však usilující o vytvoření zvláštního německého území a následné jeho oddělení od Československa ve smyslu idejí všeněmeckého sjednocení.

Snahy o vytvoření tzv. Velkoněmecké říše eskalovaly v roce 1938. Nacistické Německo dosáhlo 29. září toho roku vyjednáním zrádné Mnichovské dohody postoupení pohraničních území Sudet. Bylo to završení činnosti Sudetoněmecké strany, usilující o rozbití svobodného státu, která počala v roce 1932 prohlášením Adolfa Hitlera: "Českou pánev a Moravu a východní regiony na hranici Německa osídlíme německými sedláky. Čechy vysídlíme na Sibiř nebo do oblasti Volyně... Češi musí opustit střední Evropu."

Československu byl výsledek dohody jen oznámen a přišlo díky ní o území, která náležela zemím Koruny české od středověku. Následovalo pronásledování německých antifašistů a Židů a vyhánění Čechů, kterým, pokud v zabraném území zůstali, byla odňata národnostní a některá občanská práva. V Československu byla vyhlášena všeobecná mobilizace.

Neustále rostoucí územní nároky Německa vyvrcholily 1. září 1939 invazí do Polska, čímž začala druhá světová válka. Během ní byla obsazena většina Evropy. Na okupovaných územích byl zaváděn tzv. Nový pořádek. Slované, včetně cikánů a Židů byly vyvražďováni (na toto systematické likvidování jiných etnických skupin se začalo používat termínu holokaust). Hitlerův plán (Generalplan Ost - GPO) počítal v řádu 20 až 30 let s vyvražděním, odsunutím nebo zotročením většiny Slovanů. V Protektorátu Čechy a Morava byly rozpracovány dílčí plány na postupnou germanizaci českého území. Plány na vysídlení českého obyvatelstva byly realizovány od roku 1940 a celkem bylo násilně donuceno opustit domovy více než 50 000 lidí.

Druhá světová válka a s ní související krutosti Němců na okupovaném území, komplikovaná národnostní skladba již po první světové válce a nepřekonatelný antagonismus Čechů a Němců podpořily myšlenku transportu německého obyvatelstva z území naší země.

Protiněmecké nálady znásobené německou okupací vyvrcholily v květnu 1945, kdy se zdálo, že další česko-německé soužití není možné. Myšlenka odsunu byla též podpořena závěrečnými válečnými operacemi německých vojsk, návratem vězňů z koncentračních táborů a postupným odhalováním nacistických zločinů.

Odsun německého obyvatelstva byl považován v té době za spravedlivý akt odplaty za postoje sudetských Němců k prvorepublikovému Československu, za kolaboraci s nacismem a za nepřátelský vztah vůči českému obyvatelstvu před a během druhé světové války. Tzv. kolektivní vina byla na obou stranách považována za něco normálního. A není možné ji zpětně hodnotit a posuzovat v kontextu dnešní doby. Samotné vítězné velmoci s odsunem souhlasily, pokud bude prováděn humánním způsobem. Kritici odsunu poukazují na zločiny, které během něho byly spáchány. Mnohé však byly výsledkem zneužití pravomoci či selhání jednotlivců. Tyto excesy označované jako "divoký odsun" byly však také nejspíše dozvukem válečného běsnění a nemohou být dnes považovány za příklad nespravedlnosti samotného odsunu.


Česká vláda až doposud (kromě několika výjimek - Havel, Schwarzenberg...) trvala na stanovisku, že vysídlení bylo spravedlivou odplatou. Nyní však Petr Nečas vyjádřil ve svém proslovu lítost.

"Litujeme, že poválečným vyháněním, jakož i nuceným vysídlením sudetských Němců z tehdejšího Československa, vyvlastňováním a odnímáním občanství bylo způsobeno mnoho utrpení a křivd nevinným lidem, a to i s ohledem na kolektivní charakter přisuzování viny. Jsme si přitom vědomi zásadního přínosu německy mluvících obyvatel českých zemí pro hospodářský a kulturní rozvoj tohoto prostoru v celé jeho historii," řekl Nečas.

Proslov Petra Nečase je tak tragickou ukázkou myšlenkového směru současné vlády, která upřednostňuje své vlastní zájmy. Bez ohledu na historické souvislosti poklonkuje Německu, jehož ekonomická agresivita předčí v mnoha směrech agresivitu vojenskou během válečných let.

Bylo by dobré se ještě jednou také vrátit k výše uvedeným historickým událostem. Přesněji do doby těsně před druhou světovou válkou. K politické straně založené 1. října 1933 Konradem Henleinem, která dostala název Sudetoněmecká strana (nejdříve Sudetoněmecká vlastenecká fronta). Během voleb v roce 1935 získala největší procento hlasů a požadovala zatím a "jen" větší práva Němců žijících v Československu. Ihned po úspěchu ve volbách začala být oficiálně financována německým ministerstvem zahraničí a její představitelé se pustili do prosazování hlavních cílů. Šlo zejména o vytváření protičeských nálad, provokaci a propagandu, která měla vytvořit dojem utlačované sudetoněmecké menšiny.

A proč se opět zmiňuji o minulosti?
Dnes existuje Sudetoněmecké krajanské sdružení, které sdružuje odsunuté a jejich potomky. Je finančně podporováno německým státem (výše příspěvku není známa). Hlavní cíle sdružení jsou hájit zájmy sudetských Němců a jejich potomků, prosadit právní nárok na ztracenou domovinu a náhradu zkonfiskovaného majetku, rozvíjet kulturní a vědecké dědictví a podporovat partnerství mezi Němci a Čechy. Je tu však i tzv. 20 bodů, které byly Sudetoněmeckou radou schváleny již 15. ledna 1961 a přijaty 7. května téhož roku. Tyto body, mimo jiné hovořící o opětovném osídlení Sudet, korespondují z tzv. Karlovarským programem, vyhlášeným na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. dubna 1938. Program 20 bodů, který je stále v platnosti (nejspíše připraven na dobu "co kdyby"), nerespektuje výsledky česko-německého dialogu a je veskrze nacionalistickou berličkou německých snah o ovládnutí Evropy.

Poklonkováním Německu a vyjadřováním lítosti formou, jakou Petr Nečas zvolil, se otevírají dveře k majetkovým nárokům, k opětovnému vazalství našeho národa a k pošlapání cti bojovníků proti nacismu. Jsme opět vydáváni v nemilost německého vlivu. Jsme opět zrazeni pro prospěch několika jednotlivců, kteří neváhají prodat vlastní národ.

To, co v minulosti Adolf Hilter nezvládl vojensky, zvládá dnes Angela Merkelová ekonomicky.
Německo opět ovládá Evropu.




zdroj historických dat - Wikipedie
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Vlastimil Kantor Vlastimil Kantor | 17. března 2013 v 18:56 | Reagovat

Jak to,že nikdo nechce omluvu po francii,dánsku,belgii,polsku a rusku za to, že si přisvojili jejich území???? Jakto že se nikdo z jejich politiků neomlouvá,že chudákům němcům ukřivdili??? My jsme je pouze vyhnali z českého území. Mohli by jsme dopadnout jak za první republiky nebo jako slováci. Tam také maďaři požadují dvoujazyčné nápisy. Já to opravdu nechápu. Je mi jasné, že naši politici jsou jen češi kteří se vždy někomu klaněli a sloužili ale to byla minulost. Nyní by jsme měli být suverénní stát který je hrdý na naše předky ať ve vzdálené či nedávné historii. Němce nikdy neopustila jejich vyjímečnost jen ji drželi na uzdě. Stydím se za naše představitele kteří se omlouvají národu který způsobil tolik utrpení a ještě mají tu drzost cítit se poškození. Vždyt i v současné době neměl němec ani špetku slušnosti naučit se pár českých slovíček když si jezdil do čech pro benzín a pro maso každý den. V česko-německém pohraničí každý čech umí německy ale zkuste přejít ve společném městě na druhou stranu. Ne že by neuměli(alespon můj názor) ale nechtějí s vámi mluvit česky. Oni jsou prostě němci. Ale my jsme si je zvolili tak se kochejme jejich čecháčstvím. :-(

2 franta franta | E-mail | 17. března 2013 v 22:02 | Reagovat

[1]:To je pravda,Němci se prostě česky učit nikdy nebudou,jsme pro ně stejně jenom jejich podřízení.a všechen odpad se vozí z Německa do Čech,včetně potravin!

[1]:

[1]:

[1]:

3 Přem Přem | E-mail | 18. března 2013 v 10:38 | Reagovat

Nechci se zastávat Nečase :-!
ale on se v tom projevu taky zmínil o tom, že o majetkovém vyrovnání nemůže být řeč.
Mně to přijde v pořádku, Němci se omluvili za svoje arcisviňárny, něco i zaplatili, teď jsme se omluvili my za svoje svinstvo, jakým ten odsun bezpochyby byl. Vždyť část těch odsunutých Němců byla lepšími Čechy, než spousta Čechů byla tehdy i dnes.
Měla by to být taková tečka za tím vším, nic víc.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama